Kobylisy

Interiér lodě vozovny Kobylisy v létě roku 1939
Dokončená hala vozovny Kobylisy v březnu 1939 Než se objevilo rozhodnutí o vybudování nové tramvajové vozovny právě v Kobylisích, hledaly Elektrické podniky místo jinde. V roce 1919 se uvažovalo dokonce o výstavbě tří vozoven v této oblasti. První měla být postavena zhruba mezi dnešními ulicemi Čimickou a Lindavskou. Druhá mezi dnešními ulicemi Prácheňská a Ďáblická a konečně třetí na konečné plánované tramvajové tratě do Podhoří. Nakonec nejenže nebyla postavena ani jedna z plánovaných vozoven, ale své místo na slunci neuhájily ani tramvajové tratě, které k nim měly vést. Přesto to nic nezměnilo na skutečnosti, že nová vozovna v této oblasti byla zapotřebí jako sůl, protože kapacitně přetížená Centrála již vzrůstajícímu tramvajovému provozu nedostačovala a pozemek nedovoloval v žádném případě její rozšíření. Podle tehdejších zvyklostí bylo rozhodnuto vybudovat novou vozovnu s minimální kapacitou 200 tehdejších vozů a umístěnou na konci trati, kde je ostatně dodnes. Než byla postavena smyčka Vozovna Kobylisy tak tramvajové vlaky obracely na kruhové smyčce v areálu vozovny. Ostatně konečná tu vydržela až do 18. srpna 1967, kdy byla smyčka Vozovna Kobylisy zprovozněna na protějším pozemku bývalé pískovny.
Pracovní vůz ev.č.5521 ve společnosti vozu ev.č.6772
Pohled na vozovnu Kobylisy v roce 2001 Projekt stavby zpracovaný v roce 1937 měl 3 hlavní části, z nichž největší byla hala odstavných lodí. Zde se vyšlo z osvědčeného systému použitého při stavbě vozoven Motol a Vokovice. Kobyliská hala je však menší a rozdělená na 4 lodě po 5 kolejích, každou dlouho takřka 112 metrů. Administrativní budova obsahuje mimo jiné výpravnu a 4 služební byty. Poslední projektovaným stavebním objektem byla vrátnice. 30.dubna 1939 tak vozovna Kobylisy zahájila provoz. Kromě přerušení provozu na sklonku II. světové války se v Kobylisích žádné radikální změny nekonaly. V roce 1967 byl na, v té době ještě kusé, odstavné koleji instalován mycí rám, který svému účelu slouží dodnes. Odstavná kusá kolej byla dostavěna na objízdnou v roce 1969. V roce 1993 se uskutečnila rekonstrukce podpěr v odstavných lodích. O tři roky později byla rekonstruována vrátnice do původního podkovovitého půdorysu a jako její architektonická protiváha vzniklo ve stejné stavební úpravě na opačné straně stanoviště zavaděčů. A to je vlastně všechno. Vozovna Kobylisy má značně klidnou historii a od zahájení provozu se tu moc změn neodehrálo. Kolejiště má původní podobu z roku 1939 a jediné co se vlastně v této vozovně mění nejčastěji je umístění dělících příček v administrativní budově. Vozovna Kobylisy na počátku třetího tisíciletí disponuje klasickými vozy T3 a modernizovanými vozy T3R.P. Přístřeší poskytuje i třem pracovním vozům.